Festival 2016

Inovace musí přijít ve správný čas, jinak se neujme, kosmický vývoj může v příštích 20 letech lidstvu otevřít zcela nové obzory ap. Nejen těmto tématům se v pátek 6.5.2016 v nádherném prostředí pražské Lucerny věnoval již 5. ročník Festivalu České inovace (ČINFEST), kterého se zúčastnilo 270 odborníků a expertů na inovace.

Cinfest 2016 v Lucerne

Festival zahájil prof. Milan Zelený přednáškou o ekonomických a technologických předpokladech úspěšných inovací. Zasazení inovace do kontextu doby pan profesor doložil na skvělém příkladu elektromobilu, kdy ukázal, jak musí být kontext vývoje společnosti připraven na inovaci, aby jí s podporou inovačního a inovativního marketingu přijal. Jestliže společnost a komunita nemá na předčasné inovace předpoklady, inovace nebude ani zajímavá ani hitem, ale zapadne. Inovace dokonce často nejsou vítány, zejména v korporátním prostředí. Příkladem může být již zmiňovaná oblast elektromobilů a společnost Ford, která navzdory dosaženému vývoji prodala všechny patenty svého elektromobilu v 90tých letech.

Podobně nejsou vítány elektromobily BMW i3 nebo Tesla, protože mění rozložení podnikatelských sil v celém řetězci, který sahá od těžby ropy přes výrobu benzínu či aut na benzinový a dieselový pohon až po čerpací stanice PHM. V dnešním světě je proto nutno hledat cesty, jak tyto překážky obejít, tzv. bypass tradičních systémů. Např. když automobilka Tesla přišla za představiteli čerpacích stanic s návrhem umístění nabíjecích stanic, setkala se s nepochopením. Proto začala instalovat nabíjecí stanice na parkoviště, do obchodních center apod. Nyní za ní stejní lidé z čerpacích stanic chodí a o nabíjecí stanice prosí.

Inovace vždy musí přinášet přidanou hodnotu pro trh i zákazníka, a podle Gartnerova hype cyklu mají jen inovace s vysokou přidanou hodnotou šanci na celosvětové uplatnění v řetězci invence – inovace – inovační marketing – inovativní marketing. Pan profesor podotkl, že byly doby, kdy technologie měla životní cyklus. Dnes je však svět častokrát rychlejší než životní cyklus technologie, resp. výrobku.

Tento praktik také poukázal na fakt, že v Evropě chybí vysoká škola, jejíž náplní by byla skutečná příprava podnikatelů. Tedy v baťovském kontextu podnikatelská vysoká škola, která by naučila mladé lidi podnikat. Stejně tak chybí ucelené e-learningové programy o inovacích a jen málokterý inovátor je ochotný napsat knihu o inovačních ekosystémech, inovační inteligenci a učebnici návodů o tom jak inovovat. Vždyť podnikaní a inovace jsou spojené nádoby a představují zdroj středního stavu a významných hodnot pro společnost. Za účelem rozvoje národního a mezinárodního podnikatelství v transformujících ekonomikách založil pan profesor Zelený Nadaci ZET.

Bohužel v dnešním světě akcelerovaných změn pořád spoléháme, že o dvě generace starší lidé předají mladým novodobé znalosti. (Pan profesor také poukázal na rozdílný význam slov informace a znalosti, tedy k čemu informace umíme využít). Systém akreditací prostě neumožňuje reflektovat aktuální potřeby praxe ve výuce, protože než se do výuky dostanou, jsou již technologie a společensko-ekonomický kontext zase o řádný kus napřed. I proto vznikají soukromé university, které si dokonce v duchu dříve zmíněného pravidla “bypass” zakládají na tom, že jsou “Neakreditované”, tudíž nezastaralé. Navíc v dnešní době nestačí rozumět jenom svému „fochu“, ale je nutné dívat se ven. Důležité je tedy mezioborové propojování, interdisciplinarita.

S problémem akcelerace změn souvisí i problém plánování, které se stává neefektivním. V takové době je spíš než 5-10leté plány potřeba udělat první krok, podstoupit riziko a udělat i druhý krok – pivot, lean startup a rychlý agilní vývoj.

Odborníky zaujala také myšlenka, že Tomáš Baťa byl tak geniální inovátor, že jako první na světě inovoval vývoz investičních celků tak, že vyvážel celá města (vyvezl jich 21 na všechny kontinenty) jako výrobní systémy. Šlo tedy o celý komplex od technologií přes lidi a jejich sídla s infrastrukturou vyrábějící jak boty, tak vše nutné pro spokojený život výrobců, a to včetně škol.

Na závěr svého vystoupení prezentoval pan profesor inovační pravidlo 3P, tedy 1) pochopit inovační kontext a prostředí, 2) přizpůsobit inovaci času, etologii a prostředím, 3) uchopit příležitost a využít jí pro inovaci.

Panel CINfest 2016

V druhém bloku skvělý moderátor Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, vedl debatu mezi profesorem Zeleným a špičkovými ekonomy – Alešem Michlem (Ysoft ventures), Pavlem Csankem (Jihomoravské inovační centrum), a Lukášem Kovandou (Roklen fin a.s.). Z diskuse vyplynulo, že se Brno a Liberec stávají centry inovací s fungujícími ekosystémy inovací zejména díky napojení na podpůrnou infrastrukturu (zejména služby). Diskutující poukázali i na klíčové závěry z dvouleté studie mapování inovační kapacity ČR (INKA), ze které vyplynulo, že statistiky lžou a často ve světě rychlých změn a extrémních výkyvů můžou podávat zkreslený stav reality. Panelisté se proto shodli na tom, že v duchu prvního principu pana profesora Zeleného „Pochopit“ je nutné chodit do firem a chápat realitu mnohem hlouběji než jen přes čísla.

Diskutovalo se také o roli zahraničního kapitálu a globálních společností při rozvoji ekonomiky ČR, které se postupně od využívání levné pracovní síly zaměřují i na aktivity s vyšší přidanou hodnotou (výzkum a vývoj). Dle Pavla Csanka je důležité si v tomto ohledu uvědomit, že kapitál sice nezná hranice, ale má národnost, tedy původ. Podle pana profesora Zeleného jsme bohužel nedokázali uchopit odkaz předchozích lídrů Komenského, Bati, Křižíka a dalších a chybí nám novodobé podnikatelské vzory.

Rick Tumlinson on CINfest 16

Odpolední program zahájil americký vizionář Rick Tumlinson z Deep Space Industries skvělou show o vývoji a budoucnosti komerčního kosmického programu. Listem Space News byl Rick zařazen do žebříčku TOP 100 nejvýznamnějších lídrů v oblasti vesmírného výzkumu. Stál u zrodu komerčních vesmírných projektů, které dnes reprezentují firmy jako Virgin Galactic či SpaceX. Rick je absolutní špičkou v kosmickém inovátorství, kde se prostě vize přetavují v inovace a novinky, kde nic není nemožné a vše je možné. Jeho úžasná prezentace byla vrcholem Festivalu a účastníkům ukázala, kam bude směřovat kosmický vývoj v dalších 15-20 letech a jak nám jako lidstvu může otevřít úplně nové obzory. Rick potvrdil slova prof. Zeleného o inovacích předcházejících kontext doby. Zároveň ale dodal, že se musí najít pár „šílenců“ se schopností najít pomocí skvělých argumentačních prezentací lidi s dostatkem zdrojů, kteří se chtějí zviditelnit a nebojí se do vizionářských inovací investovat.

Rick Tumlinson presenting on CINfest 16

Základem při radikálních inovací je mít opravdu dobrý důvod „PROČ“ projekt dělat. Pomáhá to k vytvoření etologie partnerství mezi soukromými subjekty a mezi veřejným sektorem. Na závěr Rick Tumlinson zmínil, že jsme to možná právě my, lidstvo, jehož smyslem existence je rozšíření života do vesmíru (je to náhoda, že jsme ještě žádný jiný život ve vesmíru neobjevili?).

V bloku nazvaném příběhy inovací nejprve doc. Ing. Martin Drahanský Ph.D.(Ústav inteligentních systémů na Fakultě informačních technologií na VUT v Brně) představil robota pro vyhledávání lidí při živelných pohromách s názvem RUDA. Robot plný patentů, novinek a inovací pomáhá lidem jak v lavinách tak při zemětřesení i vojenských konfliktech a umí divy.

Následně se Kate Pljaskovová z Liwely zamýšlela nad otázkou trpělivosti a agility při rozjezdu startupu hledáním odpovědi na otázku „Just don´t give up?“. Strhující byl příběh ředitele Radima Koštiala z firmy Sipral, který ukazoval, jak česká firma dokáže svými systémy netradičních skleněných a moderních fasád oslovit světové architekty a vyvážet řešení, inovace, myšlenky a realizace do světa. Například jejich realizace na stavbě The Diamond, University of Sheffield, jim otevřela cestu do světa stejně jako i Amager Bakke – New Energy Plant v Kodani aj.

Jiří Hanek z Design park Karlovy Vary pak ukázal, jak lze s maximální odvahou a zanícením inovovat veřejný prostor, konkrétně bývalé veřejné záchodky, a dát mu zcela jinou dimenzi, udělat příjemné a inspirativní místo pro setkávání a jak lze bombastické myšlenky nejen snít, ale i realizovat.

Věra Babišová z A-Giga až dojemným způsobem představila inovativní přístup v zaměstnávání vězňů v rámci projektu Změna je možná, jak je možné vězně zapojit do práce během trestu, ale také je po trestu integrovat do společnosti tím, že jim dáte práci a najdete bydlení a zdroj obživy. Poukázala taky, jak nevhodná medializace projektu TV Nova projekt téměř zlikvidovala. Následné kontroly však potvrdily vysokou hodnotu projektu pro společnost, který jako sociální inovace dostal jak evropskou cenu pro sociální inovace (Sozialmarie), tak titul „Činovátor“ od České inovace.

Na závěr v bloku nazvaném Hodina H hodnotila porota složená ze zkušených podnikatelů – Miroslav Hofman z 2N TELEKOMUNIKACE, a.s.; Jaroslav Řasa z ABRA Software; Eva Vašková Čejková z projektu Ženy s.r.o. – prezentace odvážlivců, kteří se nebáli vystoupit se svými inovacemi před publikem. Pět nadějných inovátorů se svými nápady a investičními záměry dostalo šanci je veřejně představit a zasoutěžit si o účast na Czech Innovation Festivalu v Českém centru v Berlíně.

Zvítězil Ivo Provazník ze startupu RB Spectra s aplikací Aquacare pro mobilní telefon, která je schopná pomocí přídavného zařízení s mobilem určit kvalitu vody. Čestné uznání poroty získal Petr Steklý s projektem Lepší místo. Ale zaujali i další startupisti – Pavel Konečný z Neuron SW s technologii učící se rozumět zvuku, Zdeněk Höfler se vzdělávací sociální síti Nooledge anebo Václav Rancl a Filip Auinger z Věděckotechnikého parku Univerzity Palackého v Olomouci s revoluční technologií Keylock na chemické bázi pro ochranu zboží proti padělkům.

Skvěle zorganizovaná akce byla nejen programově velmi zajímavá, vyvážená a inspirativní, ale stala se také místem setkání inovátorů, kde se rodily nové plány, myšlenky a dokonce i projekty. Inovační klinika byla pak poradnou pro zájemce o inovace. Navíc v prostorách Lucerny představovaly pomocnou ruku inovátorům instituce a své inovace také prezentovali zkušení inovátoři, což bylo inspirativní. Účastnici festivalu se shodli na tom, že všechny veřejné i soukromé televize se dnes věnují bulvarizaci a dominantně pohromám, černé kronice a všem nešvarům ve společnosti, a zcela opomíjejí informovat a pozitivně propagovat to, co dokáží čeští inovátoři vymyslet a jejich ruce realizovat.